2. duben 1917

2. dubna 1917 požádal americký prezident Woodrow Wilson americký kongres o vyhlášení války Německu.

Wilson Thomas Woodrow, 1856-1924, americký politik; 1913-21 prezident USA (demokrat). 1917 prosadil vstup USA do války proti Německu. V lednu 1918 vystoupil s programem uspořádání světa po 1. světové válce (čtrnáct Wilsonových bodů) včetně požadavku na autonomii národů Rakouska-Uherska. Účastnil se versailleské konference a prosazoval ideu Společnosti národů; v USA ale převládl izolacionismus a Senát mírové smlouvy neratifikoval. Nobelova cena za mír (1919).

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Prezident Woodrow Wilson.

Vstup Spojených států amerických do 1. světové války
Spojené státy zastávaly dlouho politiku izolacionismu a jejich prezidentu Woodrowu Wilsonovi pomohla právě mírová politika vyhrát prezidentské volby. Jak se však válka protahovala, stávala se americká neutralita stále větším otazníkem. V roce 1915 se německé ponorky pokusily o neomezenou ponorkovou válku, což mělo za následek také životy amerických občanů. Největší počet Američanů přitom zahynul při potopení Lusitanie. Wilson protestoval a podařilo se mu docílit omezení ponorkové války. Kromě toho byly v průběhu války Spojené státy stále více připoutávány k ekonomice Spojenců. Wilson tedy z různých důvodů Dohodu podporoval, pokud by však vůbec měl v úmyslu zapojit svou zemi do válečného konfliktu přímo, musel by překonat námitky izolacionistů a významnou německou menšinu.
Když Němci obnovili neomezenou ponorkovou válku, učinili tak s vědomím, že potápění amerických lodí a ztráta životů Američanů povedou ke vstupu Spojených států do války. Němečtí stratégové však zastávali názor, že toto riziko je oprávněné, částečně také proto, že pohrdali malou americkou armádou. Wilson byl novým vývojem konsternován a po konzultaci s vládou přerušil s Německem diplomatické vztahy. Dne 24. února se diplomatická situace ještě zhoršila po přijetí tzv. "Zimmermannova telegramu", který oznamoval vznik aliance mezi Německem a Mexikem namířené proti Spojeným státům.
Po zveřejnění telegramu začali Američané požadovat vyhlášení války Německu a Wilson byl nucen jednat. Dne 2. dubna svolal zvláštní zasedání Kongresu a požádal jej o vyhlášení války Německu. Kongres o tomto návrhu jednal tři dny, během kterých se zastánci neutrality vyslovili proti vstupu Ameriky do války. Na mír však již nezůstala žádná naděje. Dne 6. dubna 1917 Kongres Wilsonovu žádost schválil a Spojené státy se octly ve válce.
Ačkoliv se Spojené státy mohly chlubit silnou ekonomikou, jejich vojenské síly byly slabé a tvořené pouze špatně vycvičenou armádou o počtu pouhých 128 000 mužů. I ti však museli projít před zapojením do bojů na západní frontě důkladným výcvikem. Wilson jmenoval velitelem amerického expedičního sboru generála Johna Pershinga, přezdívaného "Black Jack". Pershing se seznámil se zákopy ve Francii a po návratu oznámil, že Spojené státy budou muset zvýšit početní stav armády na 3 miliony mužů. V důsledku toho Wilson prosadil zákon o výběrové službě, který měl naplnit předpokládané stavy ozbrojených sil. V celé zemi vyrůstala jako houby po dešti nová výcviková střediska a Spojené státy přistoupily k budování své první mohutné armády. Do armády vstupovali v celé zemi "pěšáci" (v originálu v americké angličtině "doughboys") a začínali s výcvikem. Spojené státy však stály před nelehkým úkolem. Šlo o válku s časem. Podaří se Němcům převést své síly z Ruska na západ a rozhodnout tam válku pro sebe, nebo dorazí Američané včas a zvrátí jednou provždy rovnováhu ve prospěch Spojenců?

Text převzat z:
Wiest, A.: Obrazové dějiny první světové války, Euromedia Group k. s. – Knižní klub v edici Universum, 2008

Lusitania byla považována za nejluxusnější loď plující po mořích
(umělecké vyobrazení potopení lodi). Jednalo se o transatlantický parník.
Dne 7. května 1915 byla loď u jižního pobřeží Irska bez varování torpédována
německými ponorkami. Zasažená loď se potopila do hloubky 92 metrů poměrně rychle,
během 18 minut. Většina z jejich cestujících se nestačila dostat do záchranných člunů
a utonula v chladné vodě. Celkem v tento den zahynulo 1198 cestujících a členů posádky,
z nichž bylo 124 Američanů. Ačkoliv Němci správně tvrdili, že Lusitania převážela ilegální
válečný kontraband, včetně deseti a půl tuny puškových nábojů a 51 tun dělostřeleckých
šrapnelů, považovali Američané potopení lodi za vraždu. V celé zemi útok odsoudily
všechny noviny a prezidentu Woodrowu Wilsonovi dalo hodně práce, aby udržel neutralitu Spojených států. Potopení Lusitanie ještě více přiblížilo Spojené státy k válčícím Spojencům.

Důstojník 1. jízdní divize Spojených států ve Francii v roce 1917.

Generálové Pétain a Pershing na jednání ve Francii.
Pershing odmítl, aby byli Američané využíváni pouze jako náhradníci.

Po vstupu Spojených států do války bylo nezbytné vycvičit pro boje v Evropě obrovskou armádu.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Historický kalendář 29. dubna 1945 americká armáda osvobodila koncentrační tábor Dachau

Virtuální galerie Baumeister Willi: Montaru 8, 1953 (Berlín, Nationalgalerie)

Architektura Neoklasicismus - Bazilika svatého Štěpána v Budapešti v Maďarsku

Slavné a významné dny v historii 6. duben 1994 - Den, kdy začala rwandská genocida

Historie olympiád Los Angeles 1984

Slavné okamžiky v dějinách sportu Kriket, 1993 - Míč století