1. březen 1456
1. března 1456 se narodil Vladislav Jagellonský, český a uherský král z dynastie Jagellonců († 13. března 1516).
Vladislav II. Jagellonský, 1456-1516, od 1471 český a od 1490 uherský král; syn Kazimíra IV. Jagellonského. Nevýrazný panovník, podléhající vlivu svého okolí. V českých zemích za jeho vlády četné rozpory, hlavně mezi královskými městy a šlechtou. Zasloužil se o vybudování Vladislavského sálu na Pražském hradě.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Vladislav Jagellonský.
Vladislav II. Jagellonský
Vladislav II. Jagellonský - 41. historický panovník v našem státě a 18. král, první ze dvou Jagellonců na českém trůně. Byl nejstarší z šesti synů polského krále Kazimíra, po královně Alžbětě pravnuk Zikmunda Lucemburského. Narodil se v roce 1456. Za nástupce Jiříka z Poděbrad byl českými stavy předběžně přijat v roce 1469. Králem se stal 27. 5. 1471. Vládl pak 45 let, až do své smrti roku 1516, kdy ho nahradil jedenáctiletý syn Ludvík. Vladislav byl osobně člověk bezúhonný, dobrák, současně však slaboch bez státnické koncepce. Moci ve státě se za něho chopila šlechtická oligarchie. Až do 1478 vedl válku o českou korunu s Matyášem Korvínem. Svou moc uplatnil jen v Čechách, zatímco Moravu a vedlejší korunní země dočasně do roku 1490 ovládl Matyáš. Po Matyášově smrti získal Vladislav i vedlejší korunní země. Moravu a korunu uherskou. Přesídlil do Budína a čtvrt století se o český stát prakticky nestaral. V Budíně roku 1516 zemřel. Měl dvě děti, Ludvíka a Annu. Je pochován ve Stoličném Bělehradě.
Text převzat z:
Petr Hora-Hořejš/Ilustrace: Jiří Běhounek: Toulky českou minulostí 2 /Od časů Přemysla Otakara I. do nástupu Habsburků (1197-1526)/, Baronet & Via Facti, 1995
Vladislav II. Jagellonský na dobovém dřevořezu.
Majestát Vladislava Jagellonského o dceři Anně jako dědičce českého království
Vladislav Jagellonský myslel i na nejhorší. Pro případ, že by jeho - tehdy ještě maličký - syn Ludvík zemřel, vydal majestát, v němž ustanovil dědičkou svou dceru Annu. Český trůn tedy mohl být zděděn i po ženské linii. Aby s tímto ustanovením česká šlechta souhlasila, musel Vladislav vydat ještě jeden majestát, v němž se mimo jiné pravilo:
...Dále také přiříkáme království Českému, že dcery naší kněžny Anny zamluviti a vdáti nemáme bez rady a vědomí téhož království, poněvadž v tom království, jakož nahoře dotčeno jest, dědí.
Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 2, Středověk a raný novověk, SPN Praha, 2004
Vladislav II. Jagellonský a jeho choť královna Anna.
Manželé spolu žili pouhé čtyři roky (1502-1506),
neboť Anna zemřela hned po narození prince Ludvíka
(ilustrace podle obrazu v chrámu sv. Víta).
Vladislavský sál v královském paláci na Pražském hradě, dílo stavitele Benedikta Rieda
z let 1490-1502. Největší pražský středověký sál upoutává umnou pozdněgotickou klenbou, vytvářející hvězdové obrazce, už renesančně řešenými okny a především svými rozměry
(délka 62, šířka 16 a výška 13 metrů).
Od roku 1934 se v této prostoře volí prezident republiky, který zde skládá i slib.
Taneční zábava na pražském dvoře Vladislava Jagellonského.
Na stavbách budovaných v období pozdní gotiky se často setkáváme s iniciálou jména krále Vladislava; najdeme ji i na chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|