25. listopad 1915

25. listopadu 1915 český orientalista a lingvista Bedřich Hrozný oznámil, že se mu podařilo rozluštit klínové písmo.

Hrozný Bedřich, 1879-1952, český orientalista a lingvista; zakladatel chetitologie, profesor Univerzity Karlovy v Praze. Rozluštil chetitské nápisy na podkladě indoevropeistiky; zkoumal i další starověká písma. Hlavní dílo: Základy chetitského jazyka, Nejstarší dějiny Přední Asie, Kréty a Indie.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Bedřich Hrozný.

Chetitský jazyk
Chetitština, hethitština – zaniklý indoevropský jazyk rozšířený na Předním východě zejména v 18. - 13. století př. n. l., dochovaný v hieroglyfickém a klínovém písmu. Vyluštil ho Bedřich Hrozný.

Zdroj:
Internet - více zde

 Klínové písmo.
V Mezopotámii Sumerové psali vtlačováním trojhranného kolíku do hlíny.

Hrozný Bedřich, 6. 5. 1879 Lysá nad Labem – 12. 12. 1952 Praha
Světově uznávaný orientalista a archeolog se měl stát původně evangelickým farářem a pokračovat v práci svého otce, faráře v Lysé nad Labem. Na vídeňské univerzitě začal evangelickou teologii skutečně studovat, ale po ukončení prvního semestru se rozhodl věnovat orientalistice. Po studiích odjel na stáž do Berlína, kde se zaměřil na zkoumání klínových nápisů.
Od roku 1902 působil na vídeňské univerzitě. Za první světové války (1914–1918) sloužil Bedřich Hrozný jako písař ve Vídni, a tak mohl ve volném čase pokračovat ve své práci. V roce 1915 prokázal, že jazyk klínopisných tabulek nalezených v  tureckém vnitrozemí je indoevropskou řečí starověkého národu Chetitů. Navíc se mu – jako prvnímu po dlouhých tisíciletích – podařilo tento jazyk přečíst a přeložit. I přes počáteční pochybnosti ostatních vědců, patří rozluštění klínopisné chetitštiny mezi nejvýznamnější objevy v dějinách světové orientalistiky.
Po válce se Bedřich Hrozný vrátil do Čech. Pracoval na Karlově Univerzitě, kde se stal v roce 1926 děkanem filozofické fakulty. V letech 1924–1925 podnikl významnou archeologickou expedici do Předního Orientu, během níž v Turecku objevil rozsáhlý archiv klínopisných tabulek. Později se podílel na založení pražského Orientálního ústavu a vydávání jeho časopisu Archiv orientální. V roce 1939 byl Bedřich Hrozný jmenován rektorem Karlovy Univerzity. Po uzavření českých vysokých škol během druhé světové války (1939–1945) alespoň veřejně přednášel, ale v roce 1944 ho stihla vážná mozková příhoda, která mu zabránila v další činnosti. Konec života strávil v sanatoriu, kde přijal také své jmenování akademikem nově založené Československé akademie věd.
Světově proslulý rodák Lysé nad Labem je pochován na místním hřbitově. V roce 1951 bylo v Lysé nad Labem otevřeno Muzeum Bedřicha Hrozného, v němž je umístěna také rozsáhlá expozice přibližující jeho život a dílo. Mezi unikátními exponáty nechybí Hrozného osobní předměty nebo rukopisy.

Zdroj:
Internet

Profesor Bedřich Hrozný při vykopávkách.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Historický kalendář 19. dubna 1943 německé jednotky zahájily rozsáhlý útok na varšavské ghetto, čímž začala jeho konečná likvidace

Virtuální galerie Léger Fernand: Střechy Paříže, 1912, olej na plátně, 92 x 65 cm, Biot Musée Fernand Léger

Architektura Románský sloh - Roubený kostel v Urnesu v Norsku

Slavné a významné dny v historii 21. prosinec 2012 - Den údajného konce světa

Historie olympiád Tokio 1964

Slavné okamžiky v dějinách sportu Box, 1975 - Thrilla In Manila