"Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí" (Jan Palach)
Od roku 2009-2012 se v Tibetu na protest proti represím ze strany Číny upálilo 97 Tibeťanů

Den pro Tibet (čtvrtek 7. březen 2013)

Dne 7. března jsme se zúčastnili akce na podporu Tibetu. Náš program začal úvodním projevem pana Březiny z Občanského sdružení M.O.S.T. Nejprve nám přiblížil situaci v Tibetu a poté nám představil Jigmema Tenzina, který nám přišel říci něco o životě Tibeťanů. Po úvodním přivítání jsme zhlédli film s názvem Tibet zpívá.
Tento film byl o muži jménem Ngawang Choephel, který se narodil v Tibetu. Když ale Číňané začali s okupací Tibetu, jeho matka se rozhodla emigrovat do Indie. Jelikož miloval hudbu, rozhodl se, že se vrátí do své rodné země zaznamenat tibetské lidové písně. Zpočátku měl problém nalézt lidi, kteří by ještě tyto písně znali, jelikož většina obyvatel již byla nuceně ovlivněna čínskou kulturou. Své pátraní započal ve městech, ale zjistil, že zde moc nepořídí, a tak se vydal na venkov. Tam nalezl lidi, kteří nezanevřeli na tibetskou kulturu a tyto lidové písně znali. Začal tedy zapisovat texty a natáčet dokument, který by tibetskou kulturu zachoval pro budoucí generace. Jednoho dne navštívil svou rodnou vesnici, ve které měl zároveň žít jeho otec, který nemohl emigrovat. Na této cestě narazil na čínskou kontrolu. Když mu prohledali zavazadla, zabavili mu kameru i všechen jeho materiál. Když se jim pokusil vysvětlit, že chce pouze zdokumentovat tibetskou kulturu, označili jej za špiona a odsoudili ho bez řádného procesu na 18 let vězení. Ve vězení potkal pár Tibeťanů, kteří mu zpívali písně a on si je zapisoval na útržky všelijakých papírů a snažil se je poskládat do jakéhosi deníku. Ale ani tento nápad nedopadl dobře, jelikož strážní při namátkové kontrole objevili jeho zápisky a před jeho zraky je spálili. Mezi tím, co byl Ngawang ve vězení, zahájila jeho matka projekt na jeho propuštění. Tento projekt se šířil značnou rychlostí, až se tato informace donesla k vlivným lidem, kteří nakonec zajistili Ngawangovi svobodu. Ngawang byl tedy po 6 letech propuštěn z věznice.
Po zhlédnutí filmu přišla na řadu diskuze s panem Jigmem Tenzinem. Ten nám vyprávěl svůj příběh a příběh jeho otce, který žil v Tibetu.
Následovala široká diskuze v angličtině, např. o životě v Tibetu a o srovnání českého a tibetského jídla. Součástí programu měl být také zpěv tibetských písní, ale jelikož film byl časově náročný, tak na tuto část už nedošlo. Na závěr programu jsme opustili učebnu a vyšli ven před gymnázium, abychom vyvěsili tibetskou vlajku.
Tímto skončila tato, dle mého názoru, vydařená akce. Přednáška se mi velmi líbila a přinesla mi nové poznatky o Tibetu, boji jeho obyvatel za svobodu a o tibetské kultuře.

Jaromír Satke, student 1. A

 

Datum konání:
- čtvrtek 7. březen 2013
Čas konání:
- 5. – 7. vyučovací hodina (12:30 - 14:55 hodin)
Místo:
- učebna výtvarné výchovy
Program:
- 12:30 - 13:45 - promítání filmu Tibet zpívá
- 13:45 - 14:10 - diskuze s Jigme Tenzinem z Tibetu
- 14:10 - 14:40 - přednáška s projekcí fotografií o pomoci Tibeťanům - ing. Jana Neboráková a Jigme Tenzin
- 14:50 - 14:55 - krátké vystoupení zpěváka Lotena Namlinga
Závěr:
- vyvěšení tibetské vlajky na budovu školy společně s Tibeťany

Základní údaje o Tibetu

Oficiální název:
- Tibet, tibetsky Böjul (dnes Tibetská autonomní oblast Čínské lidové republiky /ČLR/ a částí dalších tří čínských provincií)
Státní zřízení:
- do roku 1951 samostatný stát, dnes pod okupací Číny
Hlavní město:
- Lhasa
Rozloha:
- 2,5 mil km2 (Česká republika by se do Tibetu přibližně vešla 31,5krát)
Počet obyvatel:
- přibližně 5 - 6 milionů (podle nezávislých odhadů)
Úřední jazyk:
- tibetština, čínština

Co se v Tibetu stalo
V roce 1913 vyhlásil třináctý dalajláma nezávislost Tibetu. Po vpádu čínské armády na území Tibetu v roce 1950 a postupném obsazení celého území začali Číňané budovat strategické silnice vedoucí do Tibetu a posilovat tam své vojenské a policejní jednotky. S rostoucí vojenskou převahou se začal stupňovat nátlak na tibetskou vládu i na obyčejné Tibeťany. Agresivní protitibetská komunistická politika Číňanů po vpádu do Tibetu v roce 1950 nakonec vedla k lidovému povstání, které vypuklo ve Lhase 10. března 1959.
Povstání bylo krvavě potlačeno a dalajlama byl donucen opustit Tibet a uchýlit se do indického exilu. Bilance "úspěchů" čínské invaze, nejrůznějších kampaní, pracovních a ideologických programů a kulturní revoluce je dostatečně známá: 80 000 mrtvých během vojenského vpádu a v důsledku zásahu proti povstání v roce 1959. Přes milion Tibeťanů zemřelo ve věznicích, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru. Neustávající exodus Tibeťanů do exilu dosahuje již 200 000 tisíc uprchlíků. Z více než 6000 klášterů, chrámů a svatyní, v nichž žilo téměř 600 tisíc mnichů a mnišek, zůstalo několik desítek. Mniši a mnišky byli z klášterů vyhnáni, cenná umělecká díla zabavena a rozprodána. Komunistická totalitní diktatura krutě omezila základní práva Tibeťanů na svobodu vyjadřování, užívání mateřského jazyka, pohybu, náboženství. Státní populační politika nutí tibetské ženy k násilným potratům a sterilizacím. Svévolné zatýkání, represe, zastrašování, mučení a věznění se staly součástí každodenního života Tibeťanů v jejich vlastní zemi.
První stádium okupace mělo převážně vojenský, strategický a represivní charakter. Tibet byl přeměněn v gigantickou vojenskou základnu a čínskou přítomnost v zemi ztělesňovali zejména vojáci a administrativní kádry státní správy. Pohyb obyvatelstva byl přísně střežen a regulován a do Tibetu se nedostal nikdo bez úředního povolení.

10. březen 1959

Den povstání v Tibetu (video, 3:45 minuty)

Co se v Tibetu děje dnes
Od 80. let v Tibetu dochází k určitým náznakům uvolnění politických poměrů, ale zároveň se prohlubuje ničení země. Vojenskou okupaci země nahradila okupace ekonomická. Největší hrozbu pro Tibeťany a jejich jedinečnou kulturu představuje státem organizovaný a podporovaný masový příliv čínského obyvatelstva do Tibetu (vedle 6 milionů Tibeťanů žije v současnosti v Tibetu 7,5 milionů Číňanů), který pravděpodobně ještě vzroste díky zprovoznění železnice (v roce 2006) vedoucí z čínského Golmudu do Lhasy. Železnice byla postavena v rámci "Programu rozvoje západní Číny", jehož cílem je kromě urychlení migrace čínských přistěhovalců zejména upevnění politické kontroly Tibetu (včetně možnosti okamžitého přesunu armády ČLR v případě nepokojů apod.) a zajištění vývozu nerostných surovin z Tibetu do Číny. Další z priorit je podpora organizované turistiky v Tibetu.
Po sérii masových demonstrací v letech 1987-89 bylo v Tibetu na 13 měsíců vyhlášeno stanné právo. Dalajlama se stal ve stejné době laureátem Nobelovy ceny míru, v roce 1990 přijal pozvání prezidenta Václava Havla a poprvé navštívil Československo. V roce 2008 (před olympijskými hrami v Pekingu) proběhly v Tibetu masivní protesty proti porušování lidských práv, při nichž zemřelo několik desítek Tibeťanů, více než tisíc lidí bylo zatčeno čínskou policií. Tibet je od té doby kvůli obavám z demonstrací spojených s výročím březnového povstání v období od února do května každoročně zcela uzavírán nejen pro turisty, ale i pro zahraniční pozorovatele a média.
Dalajlama krátce po svém odchodu do exilu ustanovil tibetskou exilovou vládu (Central Tibetan Administration CTA – Ústřední tibetská správa) se sídlem v Dharamsale v Indii. Tibetská exilová vláda se desítky let snaží o navázání dialogu s čínskou vládou, zatím však bez větších úspěchů.
V Tibetu jsou nadále porušována základní lidská práva včetně systematického potlačování svobody slova, potlačování politického a náboženského vyznání, potlačování národní a kulturní identity, zadržování a uvěznění bez řádných soudních procesů, mučení politických vězňů, Čínou regulované programy kontroly porodnosti Tibeťanů, cenzura sdělovacích prostředků a internetu, rozsáhlé politicko-převýchovné kampaně, vývoz nerostných surovin z Tibetu do Číny. Stále častěji také dochází ke střelbě na tibetské uprchlíky. Tibetské děti můžou studovat převážně v čínštině a často nemají právo studovat v rodném jazyce. Podle průzkumů je přibližně 50-60% tibetských dětí negramotných. Součástí výuky je komunistická ideologie a čínská propaganda. To je jedním z důvodů proč pouze třetina studentů dokončí střední školu. Přibližně polovinu tibetských uprchlíků tak tvoří právě děti. Jejich rodiče raději riskují nebezpečnou cestu přes Himálaje a posílají své děti, pouze v doprovodu průvodce, nejčastěji do Indie, aby se mohly svobodně vzdělávat a zachovávat tradice a zvyky svého národa.
Od roku 2009-2012 se v Tibetu na protest proti represím ze strany Číny upálilo 97 Tibeťanů. Jedná se o Tibeťany ve věku od 15 do 64 let, převážně mnichy a mnišky, ale také studenty, nomády nebo běžné Tibeťany.

Přibližný rozsah tibetské kulturní oblasti je vyznačen hnědou čarou.
(Obrázek převzat z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Historic_Tibet_Map-cs.svg).

Stručná historie Tibetu
- 605 - vznik tibetského království (vláda krále Songcän Gampo)
- 821 - Čínsko-tibetská mírová smlouva
- 1247 - spojení Tibetu s Mongolskou říší, která poskytuje Tibetu vojenskou ochranu
- 1578 - hlava školy Gelug obdržela od mongolského chána titul dalajlama
- 1642 - za pomoci mongolského chána svržena světská vláda v Tibetu a nastolena teokratická vláda dalajlamů
- 1720 - čínská vojska dobyla Lhasu a vyhnala Mongoly
- 1904 - Britská invaze do Tibetu a obsazení Lhasy, mírová smlouva o vlivu Britů v Tibetu
- 1913 - třináctý dalajlama vyhlašuje nezávislost Tibetu
- 1935 - narodil se Tändzin Gjamccho, čtrnáctý dalajlama
- 1950 - Čínská vojska vtrhla do Tibetu; tibetská armáda zničena v bitvě v Čhamdu
- 1951 - Sedmnáctibodová smlouva o mírovém osvobození Tibetu podepsaná tibetskou stranou pod čínským nátlakem; Číňané obsazují Lhasu

Článek převzat a upraven z Informačního systému o Tibetu TIBINFO

Marek Šimoňák, ředitel školy

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Historický kalendář 15. května 1867 skončila vláda Maxmiliána I. Mexického v Mexiku. Zastřelen byl 19. června 1867

Virtuální galerie Mistr Theodorik: Kaple sv. Kříže na Karlštejně (malířská výzdoba z let 1357-1367)

Architektura Barokní sloh – Poutní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách u Blanska

Slavné a významné dny v historii 21. srpen 1968 - Osobní svědectví o 21. srpnu (1968: Kamila Moučková)

Historie olympiád Londýn 1908

Slavné okamžiky v dějinách sportu Krasobruslení, 1972 - Největší československý krasobruslař